Žalm 124

„Kdyby sám Hospodin nebyl při nás,“ kde bychom dnes byli, řekne jistě nejeden z nás. Mnohokrát jsme prožili Boží záchranu vskutku „za pět minut dvanáct“! Tím víc Boží ochranu prožili a stále prožívají Židé, lid, který si Hospodin vybral, aby jako první národ na světě poznal Hos-podina. Tolikrát proti Izraeli povstali lidé a chtěli jej zničit, vyhladit ho z povrchu země. I my vyznáváme jako svůj veliký hřích, že jsme zcela falešně obviňovali všechny židy, celý ten lid izraelský z ukřižování Ježíše Krista.
Byl to tragický omyl, veliké selhání. Kdybychom se měli rozhodnout dnes, zdali přijmeme Mesiáše, Spasitele, takového jaký byl Ježíš, mnoho by se nám na něm nelíbilo a někteří by se také proti němu postavili a takového Mesiáše zavrhli. I my bychom chtěli jako Izraelští raději Boha silného, který nemilosrdně drtí své nepřátele, než toho, který z lásky k lidem raději sám trpí, než, abychom museli trpět my a zahynout. Je-žíšův kříž nepostavila jenom nejvyšší rada Izraele, stavíme ho i my, když hřešíme tím, že odcházíme od Pána Boha. Můj a tvůj hřích přivedl Ježíše Kris¬ta na kříž, jak zpíváme v písni: „Skálo klaná pro můj hřích, Kris¬te, skrej mě v ranách svých. Krev a voda prýštící, z tebe buď mi studnicí k smy¬tí vin i k zhojení mého hříchem zranění (p.505).
Mnohem později se objevil na světě fašismus. Adolf Hitler se rozhodl vyhladit všechny Židy v plynových komorách koncentračních táborů. Stihl jich vyhladit 6 milionů, ale konec Židů to nebyl. Pruský král Friedrich se jednou zeptal svých rádců, zda je nějaký důkaz pro existenci Boha. Jeden z nich mu řekl. „Důkazem Boha jsou Židé“. Ze všech staro-věkých národů už dnes nežije ani jeden, kromě Židů. Kde jsou dnes Babyloňané, Římané? I ti dnešní Egypťané a Řekové jsou docela jiní, než jejich starověcí předkové. Ale Židé jsou stále stejní. Jako tehdy mají Boží zákon, Desatero Božích přikázání. Věří v jednoho Boha Hospodina, který s nimi uzavřel smlouvu a té smlouvě je a zůstává věrný až na věky. Nic na tom nezměnila skutečnost, že lid izraelský často, dokonce od samého začátku, tuto smlou
¬vu porušoval, že nepřijal ve své většině Ježíše Krista za Mesiáše. Hospo-din však své sliby, i když lidé zklamávají, nikdy nezruší. Apoštol Pavel byl velice smutný, že většina Židů nepřímá Ježíše za svého Mesiáše. Přes-to v epištole Římanům (11,25-27) hledí ke chvíli, kdy „ve¬jde plný počet pohanů. Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: „Při¬jde ze Sióna Vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost; to bude má smlou¬va s nimi, až sejmu jejich hříchy.“
Stejně to vyjádřil žalmista (v.2-8): „Kdyby sám Hospodin nebyl při nás, když proti nám povstali lidé, zaživa by nás tehdy zhltli v hněvu , jímž proti nám vzpláli. Tehdy by nás zatopily vody, dravý proud by se přes nás valil. Požehnán buď Hospodin, že nás za kořist nedal jejich zubům! Unikli jsme jako ptáče z osidla lovců. Osidlo je protrženo, unikli jsme! Naše pomoc je ve jménu Hospodina, on učinil nebesa i zemi.“
Boží pomoc přichází, i když ne vždycky tak rychle, jak bychom si přáli. Vysvobození z Egypta či Babylona se nemusí opakovat, nevyléčitel-ná nemoc není třebas vyléčena, ale Boží pomoc přece přichází. Hospo-din je s námi a při nás ve všem tom zlém, i v tom absurdním, co nás potkává. Vždyť jeho jméno Hospodin znamená: „Jsem s vámi a při vás, jako ten, který vždycky při vás je a bude (Ex 3,14)“. Boží skutky záchra-ny, které prožíváme, se stávají pro nás důkazem existence Hospodina, našeho Boha.

Hospodine, tvé jméno vyjadřuje, že jsi s námi, se svým lidem vždyc¬ky i když jsme ti nevěrní. V tom je naše naděje. Jsi s námi i v našem odporu vůči tobě. Dokázal jsi to v kříži svého Syna, který jsme i my postavili a stále stavíme, když se od tebe odvracíme. Smiluj se nad námi.
Amen.